Kladina

Včerejší výcviková hodina neměla být nijak zvlášť zajímavá, protože se jednalo o hodinu opakovací, ale opak byl pravdou. Tedy alespoň pro nás. Po ukončení výcviku jsem si ještě zašel s Aki k překážkám, abychom si ještě před odchodem soukromě v rychlosti zopakovali přeskok a "áčko". Oboje Akirka zvládla s takovou samozřejmostí, že jsem se rozhodl znovu vyzkoušet překážku, na kterou se Aki minule vůbec nechtělo - kladinu. První pokus ještě úspěšný nebyl, ale pak mě napadlo zkusit využít Akirčiny pažravosti :-) a rozložil jsem po kladině její oblíbené piškotky. V ten okamžik Akirka přešla kladinu s elegancí Věry Čáslavské v dobách její největší slávy a zalíbilo se jí to tak, že si přechod "střihla" ještě dvakrát. Máme tedy vyhráno nad další překážkou a hodina, která na začátku neslibovala mnoho zajímavého, nakonec skončila velkým přínosem.